7. 3. 2025 V 16.00 hodin, Na Úvoze 766/15, Žďár n. S.
Připravil Výbor pro Světový den modliteb Cookových ostrovů
„Hospodine, jak podivuhodně jsi nás stvořil!“ Žalm 139,14
Obyvatelé Cookových ostrovů jsou hrdí na jedinečnou a zvláštní kulturu. Jsou přátelští, energičtí, barevní, odvážní, pohostinní a nadšení. Toto napsala skupina žen z Cookových ostrovů pro oslavu Světového dne modliteb v roce 2025.
ZEMĚPIS
Cookovy ostrovy leží v Tichém oceánu ve vzdálenosti 3 tisíce km východně od Nového Zélandu. Jsou roztroušeny ve středu Polynéského trojúhelníku, obklopeny sousedními polynéskými ostrovy – Tonga, Samoa, Tahiti a ostrovy Francouzské Polynésie. Z 15 ostrovů, ležících ve směru sever-jih v délce 1500 km a šířce 900 km, je 12 obydlených. V jižní skupině Cookových ostrovů s celkovou výměrou 28 km2, které jsou převážně vulkanického původu /nejvyšší bod má 652 m n.m./, je největší Rarotonga s hlavním městem Avarua. Na tomto ostrově žije 10 040 obyvateli (z celkového počtu 15 040 lidí), což je 72 % populace. Zbylých 21 % obývá ostrovy jižní skupiny /mají rozlohu 212 km2/, tj. Aitutaki, Atiu, Mangaia, Mauke a Mitiaro. Pouze 7 % lidí žije na ostatních ostrovech severní skupiny, kterou tvoří převážně korálové atoly Palmerston, Manihiki, Rakahanga, Pukapuka, Nassau a Penrhyn. Mnoho obyvatel Cookových ostrovů nyní žije v zahraničí na Novém Zélandu (asi 80 000) a v Austrálii (přibližně 20 000). Současná populace žijící na Cookových ostrovech, a kterou tvoří převážně polynéští Maorové, odráží masivní pokles v posledních desetiletích.
Tropické pásmo této oblasti jižní polokoule má teplé, vlhké počasí bez výrazných období monzunových dešťů. V období října až března, kdy je zde astronomické léto, je průměrná teplota vzduchu i moře kolem 28 st.C. V tu dobu je také nejvíce srážek a vanou větry pasáty. Tajfuny se tvoří spíše kolem severních ostrovů, míří k jihu, nebývají však tak ničivé. Zimní teploty od dubna do září se pohybují kolem 25 st.C , v noci neklesají pod 15 st.C. Bujná vegetace zejména na vulkanických ostrovech skýtá lidem obživu. Nejvýznamnější dřeviny jsou kokosové palmy, papaja a introdukovaný chlebovník. Pěstují se banánovníky, tropické ovoce jako papaya, mango, ananas, vodní melouny, místní rostlina tara atd. Na ostrovech nežijí žádní původní savci, jen ty druhy, které tam přivezl člověk. Ptačí říše je bohatší. Většina hmyzu je neškodná, je však třeba dávat si pozor na kousavé stonožky. Korálové atoly, jsou velmi nízké nad hladinou moře a přes korálové útesy jsou mnohé velmi těžce přístupné. Oplývají nepřeberným množstvím druhů korálů, ryb a dalších mořských živočichů, specifických pro tyto ekosystémy.
DĚJINY
Již mezi 5.-8. stoletím n. l. objevovali budoucí Cookovy ostrovy lidé z Francouzské Polynésie. Přijeli na velkých kánoích s dvojitým trupem, plavili se podle známých hvězd, vln a teplotních rozdílů. Předpokládá se, že Polynésané migrovali z Asie od roku 1500 př.n.l. Ústní historie říká, že ostrov Avaiki ve Společenských ostrovech byl „matkou zemí“. Podle této legendy Ru, mladý průzkumník opustil Avaiki se svou rodinou a 20 mladými ženami královské krve a hledal novou zemi. V bojích s mořskými živly mu pomohl bůh oceánu Tangaroa a Ru přistál na nynějším ostrově Aitutaki. Všichni dnešní kmenoví náčelníci mohou vysledovat své předky ke 20 královským pannám. Každý kmen měl své vlastní marae (posvátné místo setkávání) k uctívání božstev, kde se konaly hostiny, obětiny a oběti. Tato historická místa jsou zachována dodnes a nesou názvy podle legendy. Ve 13. století dva válečníci na moři Tangiia (Tahiťan) a Karika (Samojec) hledali ostrov nyní známý jako Rarotonga. Dobyli tamější kmeny a založili 6 hlavních kmenů Rarotonga. Pro obyvatele ostrovů se vžil název maorové.
První záznam o Evropanech na pochází z konce 16. století, kdy španělský průzkumník Álvaro de Mendaña spatřil ostrov Pukapuka 20. srpna 1595. Další Španěl Pedro Fernadez de Queirós se v březnu zastavil pro zásoby v Rakahanga. Po dobu dalších 150 let není záznam o evropském kontaktu. Až britský průzkumník, kapitán James Cook, přišel na ostrovy při svých expedicích v letech 1773 a 1777. Vstoupil jen na neobydlený ostrov Palmerston, avšak nikdy nespatřil největší ostrov Rarotonga. To se podařilo až vzbouřencům na korábu Bounty v roce 1789. Kapitán Cook pojmenoval toto souostroví Hervey Islands po britském lordu admirality. Na Cookovy ostrovy byly přejmenovány asi o 50 let později ruským kartografem, admirálem Adamem Johannem von Krusenstern. Po roce 1814 se o ostrovy zajímali evropští a novozélandští obchodníci, mimo jiné hledali santálové dřevo. Docházelo ke konfliktům námořníků s ostrovany, dokonce jsou známy případy kanibalství. Počínaje rokem 1826 se ostrovy stávaly zastávkou velrybářských lodí z USA, V. Británie a Austrálie, námořníci si zde doplňovali vodu, potraviny a palivové dříví. V r. 1888 se Cookovy ostrovy dostaly pod britský protektorát, peticí v r. 1900 žádaly o připojení k britskému impériu a od r. 1901 jsou součástí kolonie Nový Zéland. Je to však volné spojení, kdy Cookovy ostrovy se spravují samy, mají vlastní vládu a zákony, společné jsou jen zahraniční politika a obrana.
KŘESŤANSTVÍ
Evangelium přinesl na Cookovy ostrovy v roce 1821 prostřednictvím London Missionary Society (LMS) John Williams. Jako první přijal křesťanství náčelník Paramount Tamatoa Ariki na jižním ostrově Aitutaki a posléze i náčelníci dalších ostrovů. Misionáři se pokusili potlačit zpěv, tanec a bubnování obyvatel jako projevy „tělesné touhy“. Nicméně toto bylo kulturní dědictví ostrovů a nakonec obyvatelé Cookových ostrovů našli způsob, jak krásně propojit své polynéské dědictví s jejich křesťanskou vírou. V roce 1839 byla v Rarotonga založena Teologická vysoká škola Takamoa, která školila převážně místní obyvatele v teologických studiích. Dnes jsou Cookovy ostrovy většinovým křesťanským národem. Mají smysl pro komunitu. V roce 1968 byla zřízena Náboženská poradní rada Cookových ostrovů, která má poskytovat vládě a tradičním vůdcům poradenství v klíčových otázkách ovlivňujících sociální, ekonomický a kulturní rozvoj obyvatel a také dohlíží na náboženské události, funkce a aktivity hlavních vládních a komunitních programů. Tuto radu tvoří křesťanská církev Cookových ostrovů (CICC), katolická církev, církev adventistů sedmého dne, církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, církev shromáždění Boží a apoštolská církev. Největší církví je Křesťanská církev Cookových ostrovů (CICC), která zahrnuje přibližně 49 % ostrovních křesťanů.
KULTURA a CESTOVNÍ RUCH
Cookovy ostrovy jsou národem bohatým na historii, kulturu a dědictví. Každoročně se slaví 4. srpen jako výročí udělení samosprávy ostrovům v r. 1965. Tato událost – Festival s názvem Te Maeva Nui je týdenní kulturní oslavou umění, řemesel, hudby, písní, tance a místního jídla. Celý národ se zastaví a věnuje se své jedinečné kultuře.
Te Mire Tiare je každoroční pestrý květinový festival, probíhá v měsíci říjnu. Ženy se zdobí květy Gardenie, která rozkvétá 3x do roka. Probíhají vzrušující soutěže o nejlepší květinami zdobené obchody, školy a vládní budovy. Pravidelné jsou též soutěže skladatelů v psaní domorodých maorských písní a taneční soutěže. Tradiční tanec Cookových ostrovů je považován za nejsmyslnější a nejživější tanec v jižním Pacifiku. Muži udávají rytmus fyzickým dupáním, ženy se pohupují v bocích a tančí, přitom rukama vyjadřují obrazy, takto vyprávějí tradiční příběhy předávané z generace na generaci.
Tradiční řemesla a lidové umění jsou k vidění ve městech a turistických centrech. Pandanus a rito (vlákno z kokosových listů) jsou hlavní přírodní vlákna, která ženy používají ke tkaní. Pandanus se v minulosti používal na pokrytí střech, dnes z něj tkají podložky, tašky, košíky. Na severních ostrovech je surovinou pro výrobu klobouků, vějířů, tašek, náušnic, tradičních kostýmů vlákno rito. Příprava vlákna a utkaní klobouku je náročné, trvá 5 dní. Ženy a dívky vyrábějí květinové věnce EI KATU /splétají hlavně gardenie a jasmín/, které jsou symbolem lásky a sounáležitosti a prezentují se jako dárky a k přivítání rodinných příslušníků a přátel. Na trzích lze obdivovat patchworkové textilní přikrývky TIVAEVAE (v rodinách se předávají jako dary ke svatbám a rodinným obřadům), šperky z malých mořských ulit PUPU, černé perly, které pocházejí z farem na 2 ostrovech, různé řezbářské výrobky, obrazy a hudební nástroje (ukulele, bubínky). Vyhlášený trh Punanga Nui v Rarotonga nabízí nejrůznější místní produkty včetně jídla.
Zdroje výživy pocházejí jednak z moře (ryby, mořské plody, mořské okurky), jednak z ostrovů (zelenina, tropické ovoce, kokosové ořechy). Hojně potravin se dováží z Nového Zélandu (maso kuřecí, vepřové…). K přípravě tradičního pokrmu se používá tzv. Ahima, což je jakási podzemní trouba na pečení. Maso, zelenina, hlízy a list rostliny tara se zabalí do listů, položí se na žhavé kameny, pokryje se vrstvou listů a zahází se zeminou. Po několika hodinách je pokrm hotov. Originální jsou nápoje jako šťávy a koktejly z ovoce, kokosové mléko a pivo z TUMUNU z fermentovaného ovoce. Pití alkoholu na ulici je zakázáno. Před tím než bylo otevřeno v r. 1973 první mezinárodní letiště na ostrově Rarotonga, představovalo zemědělství hlavní průmysl země. Zaměstnávalo více než 70 % pracovní síly, zatímco nyní je to méně než 10 %. Cestovní ruch dnes tvoří 66 % HDP země (stav k roku 2019). Většinu turistů, a to letecky, přijímají ostrovy Rarotonga a Aitutaki. Nejvíce turistů je z Nového Zélandu a Austrálie, následuje Evropa a USA. V roce 2019 navštívilo Cookovy ostrovy 170 tisíc lidí. Každoročně připlouvá kromě 120 jachet kolem 9 tisíc cestujících na výletních plavbách. Cookovy ostrovy mají více než 800 poskytovatelů ubytování: kromě luxusních hotelů nabízí pobyty v rodinných domech a vilách s vlastním stravováním, také však hostely pro batůžkáře. Mezi klíčové turistické atrakce patří korálové útesy a atoly, písečné lagunové pláže, lesy, vodopády, sopečné vrcholy a kulturní akce s tradiční místní hudbou, písněmi, tancem a jídlem. Cestovní ruch je často popisován jako požehnání i prokletí. Pozitivní je, že přináší peníze do ekonomiky a vytváří pracovní místa. Vláda vkládá peníze na programy na zkrášlení ostrova a rozvoj infrastruktury pro turisty. Negativní projevy, které cestovní ruch provázejí jsou nezřízené chování některých turistů, hluk a znečištění. Vysoký počet turistů může vyvíjet tlak na přírodní zdroje, jako je voda, a zvyšovat životní náklady obyvatel. Správu ostrovů vedou ostrovní rady, v čele je starosta. Na některých ostrovech zůstává kmenový systém.
ŠKOLSTVÍ
Vzdělávání na Cookových ostrovech má úzké vazby se systémem Nového Zélandu. Děti ve věku 3–5 let mají nárok navštěvovat centra pro předškolní vzdělávání, i když to není povinné. Základní a střední vzdělání je bezplatné a docházka je povinná pro děti ve věku 5-15 let. První 3 roky (5-8 let) je na Cookových ostrovech vyučovacím jazykem maorština. Ve 4. ročníku začínají učitelé zavádět anglický jazyk. Po 10. roce děti skládají zkoušky z angličtiny a maorštiny. Po 12. roce může dítě vstoupit do terciárního studia na Novém Zélandu a dalších terciárních institucí po celém světě, pokud splní předpoklady těchto institucí. Cookovy ostrovy mají 2 terciární kampusy, pokud chtějí studenti zůstat v zemi a studovat. První je University of the South Pacific (USP). Hlavní kampus USP je na Fidži, ale Cookovy ostrovy mají satelitní kampus. Vláda Cookových ostrovů pomáhá financovat USP, stejně jako jiné národy v Tichomoří. Druhým terciárním kampusem je Cook Islands Terciary Training Institute (CITTI). Má 2 kampusy (kampusy pohostinství a obchodu). Problémem hlavního ostrova Rarotonga je úbytek lidí mluvících maorským jazykem Cookových ostrovů. Stále více rodin mluví ve svých domovech anglicky. Učitelé ve školách se potýkají s dilematem, kdy mnoho dětí při prvním nástupu do školy neumí mluvit maorsky. Mnoho obyvatel Cookových ostrovů, kteří se narodili před rokem 1965, bylo vystaveno fyzickému a verbálnímu zneužívání za to, že mluvili svým maorským jazykem, a dnes je maorština uvedena jako ohrožený jazyk na spektru UNESCO. Vynikajícího pokroku bylo dosaženo v Aotearoa /Nový Zéland /při oživení maorštiny, protože zde žije největší populace obyvatel Cookových ostrovů.
ZDRAVÍ
Bezplatná zdravotní péče je poskytována všem studentům do 18 let a všem důchodcům od 60 let. Zdravotnictví se potýká s nedostatkem lékařů a kvalifikovaných sester. Problémem v populaci je cukrovka, srdeční choroby a obezita. Tyto oblasti způsobují zátěž pro náš zdravotní systém. Lékařská péče je často odkazována na Nový Zéland. Mezi lety 2019-2020 se průměrná délka života zvýšila na 82 let u mužů a 86 let u žen, což je pozitivní trend. Míra proočkovanosti dětí narozených v posledních 2 letech zůstává nad 90%. Často se zavádějí terénní programy, očkuje se 10-12 doporučenými vakcínami. Ani tyto ostrovy neunikly globálnímu dopadu pandemie COVID-19. Mezinárodní omezení způsobila, že obyvatelé trpěli ekonomicky i sociálně. Bylo však pouze jedno úmrtí na COVID-19.
DĚTI
Dětská úmrtnost na Cookových ostrovech v posledních desetiletích klesá a nyní je nejnižší v Pacifiku. Čísla však skrývají rozdíly v rámci vzdálených vnějších ostrovů s výrazně vyšší mírou úmrtí do 5 let. Společnost ostrovů trápí nedostatek účinného systému ochrany dětí. Mezery v právním rámci korespondují s nedostatkem specializovaných orgánů a institucí na podporu soudních systémů vstřícných k dětem. Výzvy, které způsobují, že děti jsou vystaveny násilí, zahrnují postoje a kulturní tradice. Tato překážka brání dětem chránit svá práva během soudního řízení.
MLÁDÍ
Mladí lidé jsou životně důležitou budoucností sociální struktury země, pracovní síly a komunity. Ve věku 15–24 let se mnozí stávají nezávislými dospělými. Systémy základních hodnot, jako je čestnost, respekt, opatrovnictví a dobré občanství, pomáhají mladým lidem dělat správná rozhodnutí o jejich vzdělání, společenském chování, práci a rodinném životě, která ovlivňují jejich budoucí příležitosti. Podle statistik došlo od roku 2011 k poklesu počtu mladých lidí, protože se stěhují za vzdělávacími a pracovními příležitostmi do zahraničí. Podle průzkumu z roku 2019 je nezaměstnanost mladých na úrovni 3 %, nejvyšší ze všech věkových skupin. COVID-19 vážně zasáhl cestovní ruch a mládež byla prvními zaměstnanci, kteří byli propuštěni ze zaměstnání. Během této doby se však dostalo mládeži dostupné pomoci v sociální oblasti. Církev, sport a škola jsou největší podpůrnou sítí pro naše mladé lidi, kteří se potákají s problémy se sebevědomím, stresy, kyberšikanou, tlakem vrstevníků v souvislosti s kouřením a pitím, někteří s obezitou, jiní s chudobou.
ŽENY
Ženy z Cookových ostrovů oslavují Boha ve svých vedoucích rolích v církvích, ve sportu, jako učitelky. Dále pracují v různých profesích v kultuře, fundraisingu, v nevládních organizacích (ženy měsíce), jako fitness ženy v Ura (akauka/tamure), sportovní funkcionářky.
Ženy Ariki (hlavní náčelnice)
Ariki je skupina dědičných nejvyšších náčelníků šlechtického postavení v Polynésii. Každému ostrovu vládne skupina Ariki, jejichž postavení pochází nejen z narození, ale také z jejich úspěchů a respektu v rámci komunity. V těchto tradičních vedoucích rolích slouží dodnes ženy s důstojností a integritou, odvahou a obchodními schopnostmi. Ženské nevládní organizace podporují různé aspekty posílení postavení žen v jejich životech, rodinách a na pracovišti. Tyto organizace – Business and Professional Women (CIBPW) a Národní rada žen Cookových ostrovů (CINCW) – průběžně vyhodnocují a monitorují oblasti, jako jsou: krizové podpůrné služby, sociální a ekonomická spravedlnost, environmentální otázky, rovnost pohlaví, podnikání, příležitosti pro mladé ženy, právní poradenství, podpora seniorů a duševní zdraví. Domácí násilí je téma, kterému konečně společnost začíná věnovat pozornost. Mnoho případů násilí zůstává neohlášeno, a to jak v rodině, tak na pracovišti. Modlíme se za lepší pochopení tohoto ničivého fenoménu a za vyškolené poradce a intervenční a preventivní služby. V současné se řeší otázky, proč je potrat (citlivé téma) součástí zákona o zločinech z roku 1996 a nikoli jako zdravotní problém. Oslavujeme ženy v podnikání, které jsou zavedenými autorkami, básnířkami, umělkyněmi, fotografkami, šperkařkami, řezbářkami a návrhářkami jedinečných oděvních látek (TAV). Na propagaci těchto produktů se konají výstavy, módní přehlídky a prezentace na místní i mezinárodní úrovni. Příkladem angažovaných žen byla vědkyně a spisovatelka M.T. Crocombe, která zavedla studijní program v maorském jazyce a ombudsmanka N. Rattle, která byla v letech 2012-2021 předsedkyní parlamentu.
