.

Milí a vzácní,

už delší čas mám v srdci touhu se s vámi modlit. Vždyť už pán Ježíš říkal: “Můj dům bude domem modlitby.“

V čase, kdy se ve sboru scházíme k modlitbám, se nám to ale nedaří a tak mě napadlo, že bych vám mohl napsat. Tak jako třeba apoštol Pavel psal dopisy sborům. Dopis má sílu překlenout vzdálenost. Navíc je psané slovo trvanlivější než mluvené. Adresát se k němu může vracet a připomenout si, co by jinak zapomněl. Dopis jsem nazval modlitební, protože tě v něm chci povzbudit k modlitbám. Začátek nového roku bývá spojen s vizemi. Věřím, že vize přichází od Pána, skrze modlitby. A pak jsou tu Boží a sborové záměry, které známe, ve kterých máme pokračovat a nepřestávat se za ně modlit. I ty chci nám všem tímto dopisem připomenout. Nech se inspirovat, modli se za to, co ti je blízké a klidně si k tématům připiš, co tobě leží na srdci. Díky tomu, budou tvé modlitby osobní, přirozené a upřímné. A naše modlitby zacílené, vytrvalejší a mocnější. Možná se hned nesejdeme ve sboru, ale budeme bojovat bok po boku tam, kde se právě nacházíme. A až se někde potkáme, budeme se sdílet o vyslyšených modlitbách a modlit se za ty dosud nevyslyšené.

Vzpomínám si na jedno kázání o modlitbě. V něm se říkalo, že smysl modlitby v životě křesťana je jako význam dýchání pro fyzický život. Modlitba je jako plíce. Modlit se znamená dýchat. A dýchat znamená žít.

V Duchu vnímám, že jsme jako společenství takový les či zahrada. Že skrze víru pozvedáme své ruce v modlitbě k Bohu, tak jako stromy vztahují své větve k paprskům slunce. Sluneční záření pak způsobuje, že stromy skrze fotosyntézu vytváří kyslík nezbytný pro život. Stejně tak naše společenství skrze přímluvné modlitby mění atmosféru kolem nás a vytváří místo pro život.

Děkuji ti za život, který přinášíš,
Luboš

PS: O aktuální náměty k modlitbám si napiš na email kszdar@gmail.com