PROČ MÁME BÝT NYNÍ S IZRAELEM?
Jack W. Hayford
Izrael je země, o které Bůh v Bibli říká – jedinečně, prorocky, vykupitelsky a opakovaně: „Toto je má zem.“ Bůh mluví o Izraeli způsobem, který nepoužívá vůči žádné jiné zemi na světě. Izrael byl vyzdvihnut, aby se stal světlem pro pohany. Církev ve svých počátcích byla téměř zcela židovská a zůstala židovskou až do té doby, než se evangelium začalo šířit dál. Evangelium proniklo do Antiochie, kde vzniklo první společenství z pohanů. Odtud se rozšířilo do celého světa. V deváté až jedenácté kapitole listu Římanům se apoštol Pavel zabývá otázkou Božího záměru ve vztahu k Židům. Uvedené tři kapitoly představují v celé Bibli jakoby samostatné zpracování teologie Božího přístupu k Židům. Židé byli „prvotinou“, „prvním lidem“ (skrze Abrahama), který poznal Boha jako Boha smlouvy. Oni to byli, kteří pak přenesli toto bohatství dále do světa; z nich také přišel Mesiáš. Boží slovo nazývá Izraelce „kořenem“ a pohany „větvemi“. Připomínáme si, že: „Byly vylomeny pro svou nevěru, ty však stojíš vírou.“ Nemáme se povyšovat, ale bát se: „Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, tím spíše neušetří tebe“
Jakmile vejde plný počet pohanů „pak bude spasen všechen Izrael“ (Ř 11,16-27) číst dále…